Mezigenerační spory a jak je řešit
Nejhorší spory jsou spory v rodině, protože jsou plny emocí a vztahů. Na tom se shodli účastníci konference, kterou v úterý 14. května 2024 pořádala v Praze Unie rodinných advokátů za podpory České advokátní komory a ve spolupořadatelství se společnostmi Epravo.cz a Roybilling. Konference se…
Nejhorší spory
jsou spory v rodině, protože jsou plny emocí a vztahů. Na tom se shodli
účastníci konference, kterou v úterý 14. května 2024 pořádala v Praze
Unie rodinných advokátů za podpory České advokátní komory a ve
spolupořadatelství se společnostmi Epravo.cz a Roybilling. Konference se
zúčastnilo sedmdesát advokátů, soudců a dalších odborníků, kteří se věnují
právu rodiny.
Konferenci moderovala a svým vystoupením zahájila
senátorka a prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová,
která hovořila o pnutí mezi generacemi. „Mladí
vždycky chtěli žít posvém a nechtěli přejímat ctnosti, které se osvědčily do té
doby,“ řekla Daniela Kovářová. „Dnes ale poprvé usiluje mladá generace nejen o
svobodu pro své životy, ale touží přetvořit životy svých rodičů a prarodičů,
touží je přesvědčit o své pravdě a o svém směřování, nebo je silou donutit k
respektování nových pravd a převychovat.“
Poté vystoupil ústavní soudce JUDr.
David Uhlíř, který seznámil přítomné s pohledem Ústavního soudu na
vyživovací povinnost rodičů k dospělým dětem. Vysvětlil také, že názor
dítěte nelze opomíjet ani při rozhodování o předběžném opatření. Následovala
místopředsedkyně ČAK JUDr. Monika Novotná, která hovořila o vrácení daru
a o odlišnostech mezi odvoláním daru pro nouzi a odvoláním daru pro nevděk.
Citovala také nejdůležitější judikaturu, z níž vyplynulo, že soud by měl
podrobněji vysvětlovat, proč se rozhodl vyhovět či nevyhovět návrhu, a také že
nevděčných dětí je patrně víc než nuzných rodičů, protože judikatura
k problematice odvolání daru pro nouzi se je velmi sporadická.
Dalším vystupujícím byl člen
představenstva ČAK a prezident Unie obhájců JUDr. Tomáš Sokol, který si
pro své vystoupení vybral konflikty a spory v rodině. Zahájil svůj přednes
konstatováním, že popis prvního sporu v rodině najdeme v Bibli, podle
níž Kain zabil svého bratra proto, že Ábelovy skutky byly zlé, zatímco Kainovy
skutky byly spravedlivé. Dr. Sokol se dále zabýval neexistencí právní definice
rodiny a tím, jak rodinu pojímají a chápou různé české prameny práva.
Druhou část konference po přestávce zahájila
psycholožka Mgr. et Mgr. Alicja Ewa Leix, Ph.D., příspěvkem nazvaným Mezigenerační
solidarita 50+: luxus pro bohaté (duchem). Vysvětlila, že rodiče svým příkladem
a jednáním k prarodičům ukazují dětem, jak se posléze děti budou chovat
k rodičům. Potvrdila tak přesvědčení o tom, že děti se spíše než
poučováním učí nápodobou a že dospělého člověka nelze jednoduše převychovat,
pokud o to sám neusiluje. „Nelíbí se ti něco na dospělém?“ položila dr. Leix
řečnickou otázku. „Pak je nejjednodušší, změníš-li sebe.“ Zmínila se také o
problematickém věku dospívání a zdůraznila, že dětské pochybnosti o světě, o
identitě nebo o pohlaví jsou pro jistý věk typické a normální a není třeba se
těmito pochybnostmi a nejistotami zaobírat ani je zvenčí ovlivňovat. Na její
vystoupení navázal viceprezident Unie rodinných advokátů Mgr.
Kryštof Janek, který hovořil o tom, za jakých podmínek je možné
dostat z bytu nezdárného potomka. Na soudní judikatuře osvětlil, že žaloba
na vyklizení bude mít naději na úspěch jen tehdy, pokud se potomek chová
nemorálně, ubližuje spolubydlícím, nepomáhá a nepřispívá na bydlení, resp.
domácnost rodičů jen zneužívá. Dalším vystupujícím byla vysokoškolská pedagožka
z Právnické fakulty UP v Olomouci JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., která
hovořila o procesních souvislostech mezigeneračních sporů a za nejhorší právní
institut označila podílové spoluvlastnictví mezi sourozenci. Po ní následovala
plzeňská advokátka JUDr. Julie Šindelářová
s praktickým příspěvkem zaměřeným na darování nemovitosti rodičů dětem.
Doporučila využívat při darování smlouvu o zřízení zákazu zcizení a zatížení a
podpořila využívání institutu darování pro případ smrti, jehož důsledkem je
přechod vlastnictví mimo režim řízení o projednání pozůstalosti, pokud je
darování vyznačeno v katastru nemovitostí.
Posledním vystupujícím ve druhém bloku byla brněnská advokátka a
mediátorka JUDr. Martina Ďurďovič, která hovořila o mediaci mezi dospělými členy rodiny.
Doporučila využívat mediaci ve všech soudních sporech a předem podrobně klienty
informovat o tom, jak dlouhý je průměrný soudní spor a kolik za něj klienti
zaplatí. Popsala také praktické zkušenosti mediátorky s neakceptovatelnými
požadavky klientů, které však lze pomocí mediace přetvořit ve funkční dohodu se
spokojeností na obou stranách.
Po obědě
zahájila odpolední blok daňová poradkyně a členka Unie rodinných advokátů Ing.
Veronika Mindlová, která vysvětlila, jak rodinné vztahy ovlivňují pracovní
a daňovou problematiku. Zajímavým vystoupením byla na ni navazující problematika
mezigenerační solidarity v asistované reprodukci, kterou představila
přední odbornice na tuto problematiku psycholožka z Jihočeské
univerzity PhDr. Hana Konečná. Ve svém vystoupení varovala před
liberalizací náhradního mateřství, v němž už dávno nejde o příbuzenský
altruismus, ale o obchod s genetickým materiálem pro osoby mimo biologické
limity rodičovství ze zahraničí. Dodala, že v důsledku pokroku
v reprodukční medicíně se dnes dárcovství stává dobře placenou profesí,
anonymita dárců však naráží na právo dítěte znát své rodiče. Pokud se Česká
republika těmto tendencím nepostaví, pak nás čeká odlišná tvorba rodin pomocí asistované
reprodukce a mnohorodičovství, což přinese zatím netušené problémy nejen
rodinnému právu. Poslední vystupující byla emeritní ústavní soudkyně JUDr.
Vlasta Formánková, která shrnula posluchačům judikaturu Ústavního soudu,
řešící oblast ochrany soukromého života a rodiny. „Ze všech soudních sporů jsou
nejvíc vyčerpávající právě rodinné a mezigenerační spory,“ vyslovila svou
zkušenost tato celoživotní soudkyně.
Ze všech
vystoupení přednesených na konferenci bude zpracován elektronický i tištěný
sborník a v diskusích týkajících se práva rodiny a mezigeneračních vztahů
má Unie rodinných advokátů v úmyslu nadále pokračovat. Na konferenci byl
představen druhý doplněk sborníku Judikatury práva rodiny, který vydala
URA ve spolupráci se Stálou konferencí českého práva (sborník je možno si
objednat například zde). Po skončení konference pak na
témže místě, v hotelu Grandior Hotel Prague proběhla členská schůze Unie
rodinných advokátů. Bližší podrobnosti o činnosti unie a podmínky členství
najdou zájemci zde.