Tabulky a vyživovací povinnost rodičů k dětem

V úterý 29. května 2018 se v Paláci Dunaj konal workshop nazvaný Tabulky a vyživovací povinnost rodičů k dětem, který uspořádala Stálá konference českého práva ve spolupráci se sekcí rodinného práva České advokátní komory a Unií rodinných advokátů.

V první části workshopu vystoupili se svými příspěvky hlavní diskutují. Prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová uvedla, že tabulky letos v květnu slaví osm let své existence, proto je na místě vyhodnotit jejich působení a otevřít debatu o tom, zda jejich stávající podobu zachovat či změnit. Poté vystoupil viceprezident unie JUDr. Jiří Nykodým, který konstatoval, že tabulky v praxi používají jako doporučující materiál soudy, advokáti i opatrovníci, staly se tedy vhodným orientačním vodítkem pro výpočet výživného pro jedno či dvě děti. Doporučil upravit horní hranici u nadstandardně vysokého výživného. Poté vystoupil člen prezidia unie Mgr. Kryštof Janek a uvedl, že odpovídající výživné není matematický výpočet, ale složitá soudcovská úvaha. Reálné výživné by mělo růst v závislosti na výši příjmu povinného rodiče jako parabola, nikoliv jako přímka. Vysoké výživné dítě nespotřebuje, a pokud v dospělosti obdrží velkou částku v podobě úspor, může ho to naprosto zničit. Na závěr první části vystoupila členka ministerské komise, která v roce 2010 tabulky připravovala, prof. JUDr. Milana Hrušáková. Podle ní znamenaly tabulky největší přínos pro OSPOD. Po osmileté zkušenosti doporučila zvýšit spodní hranici u nejmenších dětí z 11 % na 15 %. Životní náklady studenta vysoké školy činí minimálně 8000 Kč, horní hranice rozpětí ve výši 25 % je ovšem příliš vysoká.

Čtyři desítky přítomných členů Unie rodinných advokátů poté probíraly zkušenosti a praktické života tabulek. V diskusi mj. padlo, že ačkoliv činí průměrný příjem v ČR 31.000 Kč, nedosáhne na něj 75 % obyvatel. Medián příjmu činí 21.000 Kč, toho však nedosahuje polovina obyvatel. Neplacení výživného je navíc druhý nejčastěji spáchaný trestný čin.



V závěru workshopu se účastníci shodli na následujících závěrech:

1.                 Tabulky se v rodinné praxi ujaly a osvědčily, advokáti, soudci, opatrovníci i rodiče z nich vycházejí při prvotní orientaci u rodiče s příjmem/platem nikoliv nadstandardně vysokým a určování výživného pro jedno či dvě děti.

2.                 S ohledem na finančně nepříznivou situaci matek novorozených dětí a jejich objektivní nemožnost přivýdělku se doporučuje zvýšit spodní procentuální rozpětí u novorozených dětí na 15 %.

3.                 Soudy by při rozhodování o výživném měly zohlednit rozsah péče o dítě povinného rodiče a vzájemné vztahy dítěte a povinného rodiče.

4.                 Pokud dojde u povinného rodiče k zásadnímu poklesu příjmu, měly by soudy rozhodovat podle aktuální situace bez otálení a bez předsudků.

5.                 Je akutně potřeba vzdělávat širokou veřejnost v právních, psychologických a emocionálních souvislostech rozchodů a řešení otázek, na ně navazujících.

Bez ohledu na tyto závěry účastníci konstatovali, že stále existují značné regionální rozdíly související s životní úrovní a s tradicemi.



Účastníci workshopu vyplnili anketní lístky o svých zkušenostech s tabulkami a obdrželi doklad o absolvování 3 hodin celoživotního vzdělávání.